ÚČINKY MEDITACE VŠÍMAVOSTI
Jeden z kořenů slova "meditace" v sanskrtu pochází ze slova "seznámení". A podle této definice je meditace seznámení se sebou - s naší vlastní myslí.
Podle francouzského psychiatra Davida Servan-Schreibera jsou lidé spokojenější a život jím přijde smysluplnější, pokud mají dobré spojení se svým tělem, emocemi a vlastním vnitřním životem.
Meditací všímavosti kultivujeme a posilujeme (trénujeme) schopnost mysli uvědomovat si, co se děje (co právě zažíváme) bez hodnocení a ovlivňování. Všímavost rozvíjí reflexivní složku "já", která vnímá -uvědomuje si, co právě zažíváme a děláme. Tato schopnost má dalekosáhlý vliv na kvalitu života.
V kurzech se naučíme lépe se vnímat: Naučíme se velmi efektivní metodě zklidnění tělesných symptomů, emocí i mysli. Efektivita metody všímavosti je v tom, že kombinuje práci s dechem s prací s myslí - postojem k tomu, co prožíváme:
1. Vnímání těla
Na tělesné úrovni se naučíme lépe vnímat a zklidnit své tělo. Protože vnímání svého těla často nevěnujeme pozornost, překvapí nás silná bolest nebo nemoc. Je to i tím, že jsme nevěnovali pozornost jemnějším signálům, které umožňovali bolestem předejít. Naučíme se používat tělo jako nástroj pro svou orientaci (vyčerpání, přetížení v oblasti ramen a páteře, potřeba se hýbat...). Naučíme se relaxovat své tělo a tím tlumit bolest. Všímavostí posilujeme vnímání těla a zejména na začátku se velmi pečlivě věnujeme vnímání jednotlivých částí těla a jejích zklidňování. Uvolnění těla vede ke zklidnění mysli.
2. Přijímání pocitů místo vyhýbání se jim
Kurz je zaměřen také na uvědomování si a zklidňování emocí. Všímavostí rozvíjíme schopnost nahlížet na své emoce. Pokud se nám objeví silná emoce, je nejpřirozenější reakcí snaha se jí vyhnout (dostat ji pod kontrolu) nebo se jí nechat zaplavit. V meditaci a postupně v běžném životě se můžeme naučit reakci mezi oběma těmito protipóly: emoce si uvědomit, pojmenovat, uvědomit si také tělesný prožitek spojený s emocemi, rozvíjet laskavý postoj ke svým emocím a tím umět emoce zklidnit. Můžeme být se svými emocemi v klidu, nepodléhat jim, ani je neodmítat. (Meditace RAIN). Budeme rozvíjet laskavost a empatii k sobě i k druhým.
3. Vnímání myšlenek jako procesů v mysli a ne realitu
Být všímavý znamená také všímat si svých myšlenek a postojů. Naučíme pracovat se svými myšlenkami: jak zklidnit svou mysl a nenechat se zahltit nepříjemnými myšlenkami. Tím, že myšlenky vnímáme, můžeme si od nich budovat odstup a neidentifikovat se s nimi. To nám umožní nebrat vážně zejména různá přesvědčení o sobě a nároky na sebe, které nás často otravují a komplikují nám postoj k sobě i vztahy s druhými.
4. Prožívání přítomnosti místo vzpomínek a představ o budoucnosti
To samozřejmě neznamená, že meditující nemá asociace a vzpomínky na minulost. Tím, že si dokáže uvědomit emoce a tělesné vjemy s asociacemi spojené, nemusí tyto vzpomínky rozvíjet, zdlouhavě se zabývat tím, co už nejde změnit, a přehodnocovat, co se stalo.
Podobně se to týká myšlenek na budoucnost, zejména obav z budoucnosti. Jejich uvědoměním a pojmenováním je možné je nerozvíjet a navracet se do přítomnosti.
5. Laskavý postoj k sobě
Problémem pro nás většinou není to, co se nám děje, ani naše emoční reakce na to. Nejčastějším problémem je, že hodnotíme sebe v tom, co a jak prožíváme. Postoj k prožívanému je zatížen našimi přesvědčeními o sobě (vše moc řeším, jsem labilní...) anebo nároky na sebe (musím být klidný...). Uvědoměním si těchto postojů je můžeme proměnit a rozvíjet laskavost k tomu, co právě prožíváme, jak právě jsme.
Postupně budujeme a kultivujeme laskavý přijímající postoj - soucit k sobě i druhým.
6. Vědomé rozhodování místo autopilota
Rozvíjením reflektující a pozorující části osobnosti vytváříme postupně prostor mezi vjemem a reakcí. To nám umožňuje abychom jednali více promyšleně a jenom automaticky nereagovali. Pak je větší šance, že budeme jednat, jak vyžaduje situace, a ne na základě aktuálních emocí, kterými jsme zaplaveni.
Na úrovni komunikace se budeme učit využívat všímavost v nenásilné komunikaci, která umožňuje ohradit se vůči tomu, co nám nevyhovuje, minimalizuje emoční reakci druhého a tím podporuje možnost hledání řešení a domluvy.
7. Věnování se naplňujícím činnostem místo vyčerpávajících
Uvědomování si sebe, svého těla a emocí nám umožňuje lépe se rozhodovat, čemu dávat svou pozornost a od čeho se oddělovat. Můžeme se rozhodovat pro to, co nám vyhovuje a co nás naplňuje, a oddělovat se od toho, co nás zatěžuje, vyčerpává... Můžeme se řídit více sebou než nároky druhých na sebe a sociálním tlakem.
8. Celkové zklidňování, snižování stresu...
Vše předešlé postupně směřuje k celkovému zklidňování a zároveň větší spokojenosti a naplněnosti. Schopnost nahlížet na svou mysl reguluje nálady, umožňuje získat emoční rovnováhu a odolnost.
Seznámíme se s tím, jak jsou tělo, emoce a mysl navzájem propojené. Hlava plná myšlenek je často spojená se silnými emocemi a tělesným napětím anebo neklidem. Pokud zklidníme své tělo, zklidní se i naše mysl a emoce.
Výzkumy potvrzují, že meditace všímavosti zvyšuje naší odolnost (resilience). Čím více se naučíme zůstat s výškami a propady svých emocí, tělesných vjemů a myšlenek, tím více síly můžeme přinést do svých každodenních zkušeností.
Podle výzkumů Dr. Shranidy Nataraja (Nataraja, 2008) má trénink v meditaci všímavosti tyto účinky:
podporuje nápadité řešení problémů
kultivuje pozitivní postoj před vnímáním stresu
zlepšuje trvalou pozornost
snižuje tendence ke vztahovačnosti
zvyšuje emoční inteligenci, posiluje emoční stabilitu a odolnost
snižuje obavy a negativní emoce
zvyšuje otevřenost a komunikativnost, schopnost naslouchat
kultivuje schopnost reflexe
zvyšuje zvědavost a přitažlivost k novým zkušenostem
Literatura:
D. Penman, M. Williams: Všímavost
J. Seydel, M. Sinclair: Všímavost
V. Burch, D. Penman: Meditace pro zdraví
Daniel J. Siegel: Vnitřní nazírání
Jon Kabat-Zin: Život samá pohroma
Shranida Nataraja: The Blissful Brain: Neuroscience and Proof of the Power of Meditation
